Křivka pro černou (4)
Tato křivka odpovídá nejvíce funkci, kterou již znáte. Každé teoretické intenzitě černé se zde přiřadí
velikost rastrového bodu. Zde můžete zesílit, nebo zeslabit celý černý podíl, tím pádem zesvětlit nebo ztmavit celý obrázek. Ale pozor: Příliš málo černé pokazí barevný tón, příliš mnoho černé překryje ostatní barvy. Aby se zamezilo efektům slévání nebo vypadávání rastrových bodů, měla by se křivka na koncích zploštit.
Křivky pro azurovou, žlutou a purpurovou (5,6 a 7)
Tyto tři křivky působí podobně jako křivka pro černou. Také zde se teoretická intenzita barvy přemění na praktickou. Těmito křivkami můžete zásadním způsobem ovlivnit barevný tisk: U dokumentu, kde má křivka pro azurovou strmější průběh než křivky pro žlutou a purpurovou dostane modrozelený nádech. Stejně můžete křivkami korigovat dokument, který se tiskne příliš červeně, takže dostane opět přirozenou barvu. Důležité: křivky se mohou vzájemně ovlivňovat protikladně.
Křivky pro UCR (1, 2 a 3)
Těmito třemi křivkami najstavíte kolik z teoreticky vypočtené černé složky se má z tiskové barvy skutečně odebrat. Tak je možné ovlivnit barevné chyby u příliš světlých nebo příliš tmavých barev. Kromě toho můžete ve spojení s křivkou černé (4) nastavit, od jaké intenzity černé má nastat UCR (Undercolor removal = odebírání černé složky).
To zní velmi teoreticky – a stejně teoretické to bohužel také je! Konkrétní pokyny k nastavení křivek zde kvůli mnoha existujícím tiskárnám a druhům barev nemůžeme dávat, musíte si to vždycky vyzkoušet. Nějaké tipy pro začátek vám ale dáme: Je–li obrázek příliš tmavý, zesvětlete křivku pro černou, nebo také křivky pro žlutou, purpurovou a azurovou. Pokud zvolíte černou křivku příliš světlou, bude obrázek nahnědlý a ztratí barevný kontrast. Barevný nádech lze odstranit změnou jednotlivých křivek nebo také křivkami UCR. Je–li obrázek například do červena, pomůže přidání azuru. Pokud má obrázek sklony k červené jen v nejsvětlejších partiích, můžete zesílit jen spodní konec azurové křivky. Patentové recepty vám ale nedáme. Zkoušení a studování zde jdou ruku v ruce.
Jako v generátoru rastrů můžete i zde při barevné separaci mít samostatné křivky pro dokument, stránku a jednotlivé rámečky. Také zde se normálně používají separační křivky dokumentu a ne stránkách, kde jsou definovány vlastní křivky se použijí tyto nové. Je–li ale na této stránce rámeček, který má své vlastní křivky, nepoužijí se ani křivky stránky, ani křivky dokumentu, ale jeho vlastní křivky.
Také vyvolání separačního modulu funguje stejně jako u generátoru rastrů. Protože ani separační modul nemá ikonu v modulové liště, dá se vyvolat jen přes modul Stránky a vrstvy nebo z tiskového dialogu odpovídající ikonou.
Po kliknutí uvidíte tento formulář:
Není–li navolen žádný rámeček, je ikona
rámeček
šedá a nelze ji volit. Totéž platí pro ikonu k
odstranění křivek rámečku a stránky, pokud tyto elementy nemají
žádné vlastní separační křivky. Zvolte požadovanou akci a
klikněte na OK. Pokud jste zvolili ikonu pro zpracování křivek,
uvidíte poněkud pozměněný formulář, jehož základní popis je
v kapitole Rámečkový modul
. Přesně řečeno, může se tu
objevit vestavěný editor křivek, nebo komfortnější editor modulu
FrankLin, pokud je načten:
Pod křivkou najdete přitom pole, ve kterém je uveden název odpovídající křivky. Za ním uvedená čísla odpovídají číslům uvedeným v obrázku k této kapitole. Formulář opustíte jako obvykle tlačítky [OK] nebo [Storno]. Povšimněte si, že kliknutím na [Storno] se zahodí všechny změny, včetně změn i v jiných křivkách a obnoví se původní stav.
