Tento systém barev je často chápán špatně a to je důvodem, proč zde nejprve vysvětlíme rozdíl mezi procesními a přímými barvami.
Pod procesními barvami se v Calamusu rozumí čtyři přednastavené barvy C (Cyan=azur), Y (Yellow = žlutá), M (Magenta=purpurová) a K (blacKčerná), které jsou v celé správě barev v Calamusu k dispozici. Tím nejsou míněny libovolné barevné odstíny těchto směrů, ale pevně definované barvy, které jsou používány v tzv. Euroškále,ve které se v Evropě realizuje čtyřbarevný tisk.
Počítejte s tím, že Calamus momentálně neumí simulovat jiné procesní systémy, jako například SWOP a jiné. Barevná separace je v Calamusu realizována jen jako Euroškála.
Přímá barva je libovolná barva, která se v samostatném průchodu tiskovým strojem nebo ve více než čtyřbarevném stroji přidává ke čtyřem procesním barvám CYMK. Přímá barva může být např. metalická barva jako zlatá, stříbrná, bronzová, nebo také firemní barva, kterou v tiskárně namíchají podle vzorku a naplní jí barevník stroje. Přímá barva ale může být také parciální lak nebo lamino. Protože tiskový lak se zpravidla tiskne celoplošně přes čtyřbarevný tisk (přičemž například při potisku obalů se musí vynechávat oblasti, kam později přijde lepidlo, nebo se selektivním lakováním zvýrazňují některé objekty stránek), je také pro tento tiskový průchod třeba další tiskový film.
Čtyři procesní barvy CYMK nemůžete v Calamusu měnit
až na názvy, kterými jsou reprezentovány. Pokud chcete, můžete
tedy místo Azur
také Cyan
a podobně. Tyto názvy se
při výtisku nebo osvitu umístí na okraj tiskové stránky jako
názvy výtažků.
Chceteli založit přímou barvu, klikněte nejdříve v
systému barev na tlačítko Nová
v pravé horní oblasti.
Založí se kopie právě zvolené procesní/přímé barvy. V této
nyní vzniklé přímé barvě můžete nyní měnit název i barevné
hodnoty. Pamatujte, že barevná reprezentace přímé barvy je
potřeba jen pro obrazovku, protože se tak jako tak vyjíždí jako
samostatný film. Když jako přímou barvu chcete mít zlatou, je
samozřejmě vhodné ji z Cyan #2 přejmenovat na Zlatá
. Dále
přepněte radiové tlačítko intenzita
na barva
,
abyste této nové přímé barvě přiřadili ekvivalent CMYK. Ten je
použit jednak pro zobrazení na obrazovce, jednak při tisku pokud se
rozhodneme tuto přímou barvu místo samostatného plátu
rozseparovat do výtažků CMYK. U zlaté barvy doporučujeme míchat
Y a M, až se vám bude zdát odstín vyhovující. Pokud ale předem
nevíte, jestli se bude nakonec přímá barva přece jen separovat,
je spolehlivější ji vybrat z barevných tabulek a vzorníků.
Jeli tlačítko barva
zvolené, můžete své přímé
barvě přiřadit přednastavené hodnoty paletové barvy ze
vzorníku. Pak může mít smysl barvu HKS nezakládat jako paletovou
barvu (viz dále), ale jako přímou barvu. Tak máte při osvitu na
výběr, jestli barvu (např. HKS 25) nasvítíte jako samostatný
film, nebo jej podle přednastavených hodnot, které jsou základem
této přímé barvy, přece jenom rozložit do výtažků. V tomto
případě nevyjede samostatný plát HKS 25, ale jeho barevné
složky budou rozděleny do čtyř filmů C, Y, M a K .
Když následně kliknete na tlačítko Určení názvu
,
bude odpovídající název přímé barvy přiřazen položce seznamu
barev dokumentu (vlevo v dialogu). Tak ušetříte další psaní
téhož názvu přímé barvy do seznamu barev v dokumentu.
Když se má měnit intenzita přímé barvy (např. 50 % ČSOB, nebo 25 % zlatá), postupujte takto:
Nová barva).
Nová barva). Nová barva přejme automaticky všechny hodnoty 100% přímé barvy. V systému barev vpravo můžete nyní nastavit intenzitu pro tuto novou barvu např. na 25 %. Nakonec změňte název zkopírované přímé barvy v dokumentovém seznamu, např. tak, že je změněná intenzita vidět (např.
Zlatá 25 %).
Nemá žádný smysl zakládat přímou barvu v samotném systému barev (tedy v pravém seznamu) znovu a tam ji mít s 50 % intenzitou. Tím byste při osvitu dosáhli jen toho, že by pro tuto barvu nevyjel jeden film, ale více plátů (s rozdílnou intenzitou téže barvy). To se normálně nepožaduje.