Vysázet v moderním DTP systému, jako je CALAMUS SL, jednotlivé stránky nebo vícestránkovou brožuru je jedna věc. Jiná ale je, produkovat objemná díla s více než 100 stránkami nebo prospekty se složitým skládáním při následném knihařském zpracování.
DTP vycházelo původně z myšlenky, kompletně produkovat tiskoviny všeho druhu na stole. Dnes je jasné, že na cestě ke svázané knize nebo k lakovanému exkluzivnímu prospektu je ještě třeba řada jednotlivých kroků. Abyste mohli k jejich ulehčení používat vyřazovací modul, nemusíte absolvovat knihařské školení. Stačí znát trochu základních faktů, které Vám zde přinášíme.
Tiskový arch je kus papíru, který vypadává oboustranně potištěný na konci ofsetového tiskařského stroje. Obsahuje na každé straně 2, 4, 8, 16 nebo ještě více stránek pozdější tiskoviny a je připraven ke složení, sešití nebo svázání s jiným archem, k ořezu a podobnému dalšímu zpracování.
Tento termín pochází z dob olověné sazby a knihtisku, kdy se z olova odlitá písmena skládala do řádků a řádky do stránek. Hotová stránka se stáhla šňůrou, takže písmena, reglety a výplně nemohly vypadnout. Tak se forma stala stabilní a mohla se upevnit do tiskového rámu knihtiskového stroje.
Tisková forma mohla obsahovat jednu nebo více stránek dokumentu, podle velikosti tiskového archu a stránky.
Tyto velmi staré termíny pocházejí z řeči černého umění a znamenají, že se arch potiskne nejprve z přední strany a pak se na něj po zaschnutí vytiskne další příslušná forma na zadní stranu. Která strana se použije na rub a líc je v zásadě jedno, ale platí tato základní pravidla:
Lícová strana se má použít na hlavní - důležité motivy, zatímco rub se tiskne na arch, který již nejméně jednou prošel tiskovým strojem. Podle technologie tisku (zejména u knihtisku) je lícová strana vždycky hezčí.
Podle možností mají vnitřní tiskové formy archu určeného ke skládání být na líci (například stránky, které jsou vidět když se kniha otevře uprostřed).
Výstupní stránkou se rozumí kus potištěného papíru nebo pruh filmu, který vznikne výstupem jednotlivých nebo vyřazených stránek na tiskárně nebo osvitovce.
Maximální potištitelná resp. osvítitelná plocha určuje počet možných dokumentových stránek. Na laserové tiskárně A3 nebo na A3 osvitovce můžeme tisknout maximálně 4 dokumentové stránky A5 na jednu výstupní stránku.
je nejmenší jednotkou pozdější tiskoviny, např. stránka knihy, prospektu apod. V Calamusu se dají zobrazit a zpracovávat maximálně dvě dokumentové stránky najednou vedle sebe. Ve stránkovém modulu se dá nastavit, jestli se bude jednat o jedno nebo dvojstránkový režim. Ale pozor: i když v dokumentovém okně Calamusu vidíme ve dvojstránkovém režimu dvě stránky vedle sebe jako jeden velký kus papíru a jednotlivé prvky se mohou pokládat i přes rozhraní obou stránek, přesto je levá stránka nezávislá na pravé a teoreticky může kdykoliv změnit své místo v dokumentu. Přitom se se stránkou přesunou ty vyčuhující prvky, které na ní leží více, než polovinou své plochy. Když je to přesně napůl, tak to teda nevím.
V montáži, vyhotovování tiskových forem a knihvazačství se vyskytují odborné termíny, které jsou stejně tak logické, jako krásné. Mnoho z nich pochází z dob olověné sazby. Tenkrát opravdu platilo, že se těžké tiskové formy sešroubovaly pomocí dlouhých a těžkých kovových svěrek to tiskového rámu, takže nic z tohoto olověného kolosu A1 stránky nemohlo vypadnout. Zde je přehled lomů takzvané oktávové formy (tiskový arch 16 stran, tedy 8 stran na jednu tiskovou formu - knihařský arch).
I když se dnes v tiskařině olovo nepoužívá a vyřazování tenkých filmů šetří síly a šrouby, zůstaly lomy jako orientační označení na tiskovém archu dodnes.
je hrana tiskového archu, která přímo přiléhá k tiskovému stroji. Touto hranou napřed cestuje arch do stroje. Zde je podle toho, jak daleko od okraje je ten který stroj schopen tisknout, důležité např. při rozdělených tiskových motivech, domluvit se s tiskárnou, pokud by motivy jednotlivých dokumentových stránek zasahovaly příliš daleko k nakládací hraně.
Jména ostatních lomů již obsahují svou funkci v názvu, přičemž jako oslí můstek k hlavě (hlavovém lomu) si všimněte, že hlava knižní stránky je čtenářsky správně nahoře a že tím pádem na hlavovém lomu leží dvě stránky hlavami k sobě. Obvykle ale neleží těsně u sebe, protože se tiskový arch při zpracování vícekrát skládá a trojstranně ořezává na konečný formát, takže se toto spojení hlav nakonec opět rozdělí.
Pokud by tedy mezi hlavami nebyl na tiskovém archu žádný prostor, nemohly by být stránky v konečném stavu tak vysoko, jak bylo plánováno při sazbě.
naproti tomu představují vnitřní lomy pozdějšího tiskového díla. Tam, kde jsou stránky knihy spojeny, je svazek jedné stránky, to jest u levé stránky pravá hrana a u pravé stránky levá. Tyto hrany leží normálně těsně vedle sebe bez meziprostoru, protože po složení, svázání a ořezu nevzniká žádná mezera.
Knihařský učeň se musí i dnes učit nejrůznější vyřazovací schémata a musí přitom vycházet z logiky vyřazování a nemyslet jenom mechanicky. Vy to máte o něco jednodušší a musíte se jenom naučit alespoň následující principy:
